Parafráze. Správně je to „Nový den, nový způsob“.
Titulek jedné kratičké básničky odněkud z šerověku druhé půle minulého století. Začínající „Vy, kdo jste na cestě, musíte mít kód“ a končící „Protože minulost je jenom jedno sbohem“.
Možná, že jeden by se tolik nenachodil, kdyby ten kód nebyl dávat minulosti sbohem a začínat na nový způsob. Možná je to chybový kód. Možná právě naopak. A možná nic, prostě je. Nepřepisovatelný. A nebo jen za cenu ztráty cenných funkcí a dat, už léta ve vazbě na něj dopisovaných. A to se mi nechce riskovat. Mám ten kód ráda.
A tak jsem tady. Odjinud, na nový způsob, s novým úvodem. Příčiny (či záminky?), co k tomu vedly, budou snad pochopitelné i pro ty, kteří na Škebli šlápli až teď, stačí si rozkliknout odkaz na staré stránky.
Hledala jsem, kam odtamtud. Přišla jsem, viděla jsem a slovy Pučmelouda jsem si v duchu řekla: „Tady se mi líbí, tady zůstanu.“
Tak snad jo. :-)
Komentáře: