Mělo by to být město. Tak někde v jihostřední části Států. Viděla jsem ho na mapě. A byla tam nějaká vyšší či vysoká škola, i pro cizince.
Jak ženská pozná…
…že má před sebou fakt důležitej test, zkoušku, pohovor, hospitaci, či vůbec jakoukoli předváděčku sama sebe a své dokonalosti profesní i inteligenční?
Střílím
si.
Nepršelo.
„A co je tamhleto?“ zeptala jsem se.
Z života nám ukrajuje naše žití
To všechno, co děláme nepotřebně, neracionálně, zbytečně navíc, jinak…
Bez nadpisu
Začlo to esemeskama. Přestalo mě bavit je psát. I číst.
Úplňková
Pípla mi esemeska. „Zítra je Valpuržina noc. Těšíš se?“ Ne. Odpovídám mu. A potom jinam… Že vůbec nevím, jak to na čarodějnice dopadne. Že já jsem zvaná kamsi na opíkaný oprase, starší chce jít kamsi jinam s kamarádama, mladší chce s ním, a že to se mi nelíbí, ale s sebou se mi ho (do […]
Čtu…
…tak různě úvahy o tom, že se obklopujeme určitým typem lidí.
Mám ho tam!
Uááá, konečně je to za mnou…!!! …a já, śťastná a pyšná, leč po pár hodinách čekání na výsledky přijímacích zkoušek už zcela psychicky vyčerpaná matka, se du opííít… Osmej ze dvaceti sedmi, co dělali přijímačky, celkově osmnáctej ze třiceti, co berou, od prvního září nula sedm student gymnázia, uáá, cože jsem mu za to slíbila…? […]
PQ
Už docela dost dlouho moc nečtu. Tím míň filozofický a psychologický spisky. Přesněji – ty už dlouho nečtu vůbec.