…proto ho miluju, večer a noc, s tichým steskem v sobě, že jsem sama, a s pevným, nikomu nedatelným štěstím, že můžu sama být…Večer je můj. Někdy. Když ho nedám dětem.Noc je má. Vždycky.A tak si v tichu a polotmě skládám, co bylo, za den, za dva, za týden, věci k sobě, děje, lidi, pocity, […]
Proč nemám chlapa
Rozhodla jsem se prodat kobylu. Někam na dožití, do dobrejch ruk třeba jako společnici k osaměle chovanýmu koni nebo na vožení dětí, do chovu na hříbata…Rozhodla jsem se tak skoro ze dne na den, protože se mi naskytla možnost za hodně lacino koupit po skvělým hřebci jinou, mladou, krásnou, zdravou, nešmajdavou z chybění svalů po […]
Den nezávislosti
Vypukl u nás doma.Starší syn se před měsícem definitivně rozhodl, že už nadále nebude sdílet něco pro gymnazistu tak potupného, jako je dětský pokoj. Spát na patrové posteli, hádat se s bráchou o světlo lampičky, o muziku v přehrávači, o ne/čtení soukromé korespondence. Každej tejden řešit, který ponožky jsou čí v té společné hromadě na […]
Být na vrcholu je trauma hnití ze stagnace
A proto jsem se rozhodla spáchat bloggerskou sebevraždu! Tím nejspolehlivějším způsobem.Výběrem úvah, co mi prolítly hlavou za poslední týden.Vizte: Na ženské IQ funguje jako omezovač menstruace, jako urychlovač částic ovulace. Na mužské IQ funguje jako omezovač ješitnost, jako urychlovač nic. Ergo, kdyby si většina mužů na svém ÁJKJŮ méně zakládala a víc ho používala, průměrná […]
Chtěla jsem po smrti do pekla, protože je tam teplo a s čertama sranda a úchylnej sex…
…ale po dnešním snu nad ránem si to asi ještě rozmyslím.(Povídání speciálně pro sénum severijórum arbitry elegancijé.)Šla jsem na pohřeb. Poslední, všichni ostatní mi ujeli. Nemohla jsem najít černý šaty, nebo aspoň halenku a sukni, tolik šustivých černých různých velikostí, žádná na mě, a když jsem našla, nemoha jsem najít černý kalhotky…Přijela jsem pozdě. Jako […]
Paralelní vlny
Žiju si svou virtuální verzi života.Přes svoje brýle svoje filtry, barvy, nastavení hlasitosti, přes svoje nastavení svojí postavy a postav okolo.Občas záměrně. Občas se snažím vrátit zpátky do reálu. Vypnout monitor a zapomenout na software. Chvilku je to syrově fajn. Vrhám se do jiného a dřu, plná pocitů správnosti… Opravdovosti…Jenže za chvilku to začne dřít ono […]
Nesmrtelný
Hajlendr Danken Meklaud.Kdysi jsem ten seriál sledovala. Dlouho po půlnoci. Protože se mi líbil ten chlap. Prostě. No a co. Tss…Občas se mi o něm i zdálo. -vá.Občas něco někam zapadne… Ten princip. Je přesně ono.Že kdo koho zabije, na tu stranu přejde síla, o kterou se hrálo.Ten, kdo zabil cosi zlého ve mně opakem, […]
Když uhlí…
…tak uhlák.A když se vám po patnácti letech rozpadne (-ou, oba), tak máte skvělou příležitost zjistit, že a) není podobný typ velkého uhláku k sehnáníb) nikdo neví, kdo je výrobce, všechno jde přes mezisklady, kde co není v počítači, to jako by neexistovalo, a ono to v počítači neníc) 90% obyčejných lidí na oznámení "Sháním […]
Prší…
…a venku se setmělo. A je neskutečná zima. Skoro všichni ve vsi už pár dní topí.Počasí zřejmě od jara o měsíc vedle. Je taková zima, že už si ani nepamatuju, kdy jsem naposledy venku narazila na mouchu.Možná týden.?Před týdnem jsme bílili maštal. Čekali jsme s tím doposledka, až vlaštovky vyvedou poslední várky mladých. Teprv pak […]
Řeším…
…a nadávám si, že jsem se sama vrhla-nechala vrhnout do situace, která – mohlo mě to napadnout, dokonce i napadlo – nutně musela skončit v tíži kolotoče řešení…Nevyřešitelného. Tak jak tak budu muset buď dokončit vázání uzlu, nebo ho přetnout. Zatracená práce, když není.Zatracená, když je a je jen o penězích. A o slabým žaludku.Na […]