Má to ta moje můra hlavatá posunutý. Daleko před ostatníma vnímá změnu délky dne. Rok co rok už v půli srpna začíná pouštět letní chlup. V půli září se při prvním zaklusání koupe v potu pod srstí jak medvěd.Rok co rok v půli srpna začínám šednout. Celá. S blednoucím opálením dlouhých červnových a červencových dní […]
Motýlům
Když mi bylo asi tak pět (šest? sedm?), byl brácha na vojně. (Nebo na škole? Na střední? Na vysoké?).Na škole byl. Určitě. Tam na Slovensku.A jezdil domů na víkendy. Vlastně skoro celý moje dětství jezdil domů na víkendy. A eště jen na některý. Takže nám stačil jeden pokoj dohromady. Musel. Asi. Když tak nad tím […]
Proč
Proč má kocour fousy? Aby mě moh lechtat, když si líže packu.Abych si zvykla napřed se podívat na holou kůži…Proč se tolik fotek jmenuje Cesta do neznáma? Copak ty lidi nikdy nikam nešli? Za horizont stoupání, za průchod ve skalách, za zatáčku, pak za druhou, na druhou stranu, pak za třetí, za čtvrtou, za každou […]
30.12. 2007
…
Plavu jako kapr ve vaně
Nemíváme kapra. Nekupujem. Vybírat kosti u nás baví jenom mě. A od té doby, co jsem uťala hlavu poslední naší slepici, srazila vaz a vypustila krev žilou poslednímu našemu králíkovi, i nerada zabíjím. Zvířata. Tak na Vánoce nemíváme kapra.Jenže letos jsme ho dostali. A dary se neodmítají. Dary s hřbetem sedřeným od kádě, s krvavou […]
Až
Jeden tokající nedávno zasmušile rozdrásaně, prý – Vy musíte být strašně osamělá… – Karel Höger národní umělec blahé paměti pouťovej přeříkávač proti němu…Usmívala jsem se, jen to a nic víc, Mona Lisa ubohá průhledná naivka proti mně, a když dva nádechy poté přehodil kvalt a oživle zadeklamoval – Ale ty čertovy jiskřičky v očích, ty […]
Vylemtaná
Vytlemená. Vymatlaná.Při snaze z včera rezolutně zašpuntované načaté flašky medoviny vytáhnout špunt zubama jsem si rozbila ret. Tvořím dlouhé věty. A to sem eště skoro nepila. A blbě vidím.Někdy to má svoje výhody, třeba v uklízení, někdy nevýhody, taky v uklízení. Brýle zapomínám v autě, (jak si je tam zapomínám nandávat, páč tady u nás […]
(Nejen, ale hlavně) pro Radku
Protože jsem stihla přečíst, ale už ne komentovat její poslední články těsně před tím, než zrušila blog.Co bych tam napsala. Váhala jsem, jestli odkázat třeba na tenhle svůj článek. Na diskusi pod ním. Jestli znovu připomínat, jaký starosti mám s klukem taky, s jeho neobrobitelností, neschopností vstřebat školní řád, schéma, rituály, principy hodnocení úspěšnosti a […]
Objev!
Nikdy by mě nenapadlo, že to nejde, ale fakt nejde! Nebo aspoň mně ne…Vážně, a pořád se nemůžu srovnat s tím, že jsem na to přišla až ve čtyřiceti letech. Docela náhodou, v jedný usněžený ufoukaný sobotě po griotkový léčbě zmrzlosti po hodině venku na kobyle v tej slotě. Taky vám nejde zpívat a čůrat […]
Kolik
Zase mě něco vcucává. Něco, co jsem nechtěla. Nebo – neplánovala.Posunuje mě to jinam, než kde jsem byla a chtěla zůstat, protože se mi tam líbí. Občas z toho mám bolení břicha, občas příliv chuti do života. Ještě nevím, co z toho nakonec převáží. A tiše doufám, že – jako zatím vždycky – se mi […]