Opakování matka moudrosti:

Navíc jsem zapomněla, jak jsem chtěla začít. Verzi z včerejšího večera i z dnešního rána.

…napadlo mě dneska dopoledne, když mi letmým vletem na net v letu pracovního procesu do očí vletěl titulek.

Chtěla bych umět vyprávět příběhy.

Ty věty, které přišly. Dlouhé nebo jednoslovné. Těžce intelektuální nebo primitivně holé. Prostě věty. Odkudkoli z běhu dní, ty, co uvízly v hlavě. Nápad jsem přejala od Lišky.

Stojím u kuchyňské linky a dělám si večeři. Pár kousků prvních letošních hřibů a kozáků, jeden špekáček zbylý po minulotýdenním opíkání, čtyři vajíčka zbylá už asi měsíc, nebo aspoň tolik už prošlá, protože jsem doma sama a koupit celé plato vajec jen proto, že je měli v akci, byla blbost.

Nedaleko nás je malá, ale vyhlášená rodinná restaurace Bistrot de Papa.

Zas pěkná série.