…kocourovi, že jeho asistence u vaření je nežádoucí.1. Nachystejte si prkýnko, nůž, pánev a olej. Sundejte z kuchyňské linky kocoura, co si o vás, prkýnko, varnou konvici a lahev s olejem otírá ksicht v radosti z vyhlídky na společné vaření.2. Na pánev shrňte olej, co se kocourovi podařilo vylít, zbytek utřete.3. Sundejte kocoura za kůži […]
Nevím
Na sklonku odpolední polodřímoty prokmit snu. Asi že v pocitu provinění, že spím, kdy se nepatří, dělám, co se nemá, potkala jsem se v tom snu zničehonic s bývalou šéfovou.Totéž bodnutí, jako vždycky, když se před časem znenadání ozval její telefon, její hlas v něm. Její podoba, zhmotněná za hlasem. Bodnutí nastraženosti, úzkosti, hnusu. Do […]
Nevěra je když
…je venku tak hezky, že už se dá vsedě v trávě na zahradě zavolat historicky prvnímu milenci. – Ahoj, jsem si vzpomněla, žes měl teď někdy narozeniny.– Už dávno! To sis teda vzpomněla brzo… Ale jo, taky jsem si říkal, že bych se měl ozvat. Jak se máš?– Dobře… (bla bla bla o všem možným) […]
Důvěra je když
…Na dálku v nedosahu člověk spřádá představy, co a kde a jak asi tam na druhé straně, dotazy vzkazy jako sáhnutí, ptát se a slyšet a být ptán a moct odpovídat… Po písmenkách, po hlase ze záhrobí telefonních linek chytá čísi úlomky, úlomky, co řežou odštípnutím neposlatelného, nenapsalo se, neřeklo se, nevešlo… Ale nevadí to, […]
P.S. K flekům
Pohybovala jsem se po dvoře (podle Boženy Němcové šukala, ale to jsem fakt nedělala) a škublo mnou, jak sousedka zahřímala odvedle z balkónku na děti.„Čau,“ povídám šikmo vzhůru nad eternitový plot mezi našimi dvory. „Ty máš rýmu?“„Strašnou,“ povídá ona s názornou ilustrací do kapesníku, oči jako králík. Plačka na pohřbu hadra. „To je děs, ty […]
Jsem slunéčko mnohotečné
Když mi před pár lety paní doktorka stanovila diagnózu „lupenka“ a já úporně hledala mezi předky někoho, na koho bych mohla za přenesení genetické vlohy k oné flekatosti přenést své negenetické roztrpčení, tak mi nakonec nezbylo než zkonstatovat, že jsem holt asi silná individualita a ve své bytostné originalitě mám spoustu toho, co mí předci, […]
Píšu a mažu a píšu a mažu…
A místo toho, o čem jsem chtěla psát původně, dumám: Co mě omezuje v psaní na blog?A ono se to najednou docela samo řadí pod sebe:– Vyhýbání se psaní o někom, o něčem- Strach, jestli to, co napíšu ze sebe a o sobě, nebude hůl do ruky. Kolik takových holí jsem nabídla, krom těch, o […]
Taky jste si všimli,
milí psavci blogozpytů, že když stvoříte nějakej ohromující, téměř přelomově sebevýpověďní článek, tak se na něj k uzoufání těžko navazuje s čímkoli dalším?Jako když si pustíte pořádně tvrdou muziku a pak, v tom tichu doznívání, zjistíte, že na všech dalších cédéčkách máte už jen jen poetický folk.Nejde to. Zrovna to mi šlo hlavou, když jsem […]
Nastřádáno
Pár letmých útržků odtud a odtamtud. Co spolu možná až tak nesouvisejí. Možná spolu souvisí jen to, co mně při nich šlo hlavou.Útržek o poznatelnosti podstaty světa. O odmávnutí tisíckrát omletého všeobecného propojení. O cejchu zbabělosti těm, kdo o poznání podstaty neusilují.Útržek mírné výčitky komusi, komentářová zmínka o menším snad sociálním, snad emocionálním cítění (jak […]
Může za to Pearl Harbor
Občas se mi zachce udělat svým dětem radost. Není to tak složité.Staršímu stačí odpustit drhnutí hrnců, když je na něm řada na nádobí. Koupit mu speciál pánský šampón proti lupům či na houstnutí vlasů. Pochválit mu výběr deodorantu či oslnivý dopad pravidelného čištění zubů (a nezmiňovat se v té souvislosti o potenciálním dopadu rovnátek). Přenechat […]