Povídaly jsme si v kabinetě s kolegyní. Jestli mám nárok na volno z práce na pohřeb, když mi umřela babička. Tušila jsem správně, že asi ne. Zákon neřeší, jak významné pro zaměstnance byly zesnulé babičky či jiní příbuzní.Tak si to pořeší aspoň zaměstnankyně mezi sebou. V téměř stejném věku šestadevadesáti let umřela babička docela nedávno […]
Jednou budu mít…
Čas od času to na mě přijde. DB, OB, NB, OV… 1+1, 2+kk…Čas od času si procházím nabídky. Ceny. Počítám. Porovnávám. Odhaduju vývoj. Možnosti. Současný i budoucí. Až někdy… Prohlížím víc či míň nicneříkající fotky. Představuju si. Maluju si. Těším se. Bojím se. A zas víc těším… Je jedno, jestli to někdy bude, nebo nebude, […]
Úhel pohledu
Hrajem takovou hru. Na intelektuální pubescentnost. Kdo z koho. Synáček s vlasama napříč očí na mě shlíží z hůry, odmítá mi dát jen tak zadarmo zdání rodičovské autority a mrmle a mele nesmyslně košatá souvětí a myšlenková i slovní spojení a odsekává a musí mít poslední slovo… – a já mu odmítám přenechat vítězství.(Kdo by […]
Srdeční záležitost
Aneb, k čemu mě inspirovala Anina a záhlaví jejího blogu. Něžná a citlivá srdce ať radši nečtou. Romantická raději ani nenahlížejí.
Nad údivem
Volně nenávazná skoro odpověď na jeden koment hluboko pod jedním starším článkem. (Protože jsem novočlánkuchtivá, no…:-)A protože mě zas a znova dostává, jak věci z různých stran zdánlivě nezávisle na sobě přicházející do sebe zaklapávají.Třeba ten komentář v diskusi. Třeba komentář odjinud v jiné diskusi. A třeba Radčina letmá poznámka u ní na blogu, o […]
O dotycích
Čtu si komentáře u předešlého článku a najednou mě to ťuklo. Lalalala la, lalalala li… dotyky… Ona hladí mrtvého, on se dotýká jí, s láskou, co už není… Jak to ženský bere za srdce a mužský moc nechápou…proč, co vlastně… Sladkost, kterou to zavání (a jen díky té hořkosti pod ní se mi dostala pod […]
Poslouchám
…právě teď, už asi po tisící…Jednu z těch písniček, u kterých mi nezáleží na textu. Jednu z těch, u kterých jsem vlastně ráda, že když se strašně nesnažím, tak nerozumím zbla…Už dlouho ji mám u sebe v odkazech. Zvláštní, jak se k něčemu člověk vrací…Možná návaznost na předešlý článek. Něco jsem si přebrala. Možná ji […]
Od včerejška
Tolikrát jsem si říkala, že napíšu o tom, jak ležím v posteli před usnutím, jak nahý tělo pod přikrývkou taje a vláční a cítí, co všechno k němu a v něm přichází… Jako by to bylo… Jako by nebylo samo… Jak není samo…Miluju to usínání. Ale už vím, o čem to je. O tom, co […]
Pás
Sen dnešní druhý. Stojím u pásu. Dílna. Továrna. Nevím, co zpracováváme. Možná něco třídíme. Možná kompletujem. Nevím. Není to důležitý. Důležitý je ten muž, co sedí u pásu vedle mě. Kousek vlevo, dva tři kroky… On má trochu jinou práci, proto sedí. Nepřijde mi to divný. Ten muž je o něco málo starší než já. […]
Vlak
Sen dnešní první. Sbalili jsme se tak nějak na rychlovku. Náhlý nápad. Někam pojedeme, mami, vlakem… Já a malej. První vlak, co přijel. V kupé se malej nalípl k oknu, tvářička na skle, nad sklem, staženým dolů, co to jde, Hele, tamhle… tohle… – Vítr mu obrací vlasy a profoukává svítící tvářičku skrz naskrz. Cítím […]