Tápu a pátrám a nadechuju se a rozhlížím se a soustřeďuju a zkoumám sama sebe… A ne, pořád to není ono.
Problematika dosahu
Umývám záchod.
Dotazna:
„…mimochodem – nemá hříbě nějak dlouhý nohy…?“
Venku
Nemoc odešla, už o ní jen čtu a cítím silnou sounáležitost – ba až souznění! :-))) – s Teorem. Jo jo jo… A jak je člověku líp, už nemá zdaleka tolik chuti do sebedrásajícího filozofování a poetických melancholií. Tvořit! To je ta pravá pohonná síla… O víkendu jsem tvořila dort k patnáctinám. Když jsem se […]
Napůl
Dneska ve škole poslední ze série hodin občanek, ve kterých jsme mluvili o náboženství. Nechala jsem děcka vymýšlet, proč lidé asi věří či uvěří v boha. I dneska kluci vymýšleli docela dobře… I když něco mi tam pořád chybělo. Ale i bylo fajn, že mluví víc oni a nemusím já, zvlášť dneska, když už mám […]
Proč zamilovanost…
…když pak stejně přejde…?(Proč mi kocour žere hrozinky…? :o) – Pardon, to byla jen poznámka mimo…) Proč to příroda tak zařídila, ten záchvat horeček a nesoudnosti, křečí, bolestí a euforií k totálnímu vyčerpání, na pokraj infarktu… Proč, když k rozmnožování bohatě stačí pud pohlavní a něco málo sympatií? A k partnerství rozum… Třeba je to […]
Ten jeden hřích…
Poprvní jsem tu písničku zaslechla letmo, útržek, když se po skončení kroužku foto a digi grafiky děcka už jen tak bavily a přes počítače si navzájem přetahovaly hity z empétrojek."To je dobrý," povídám z druhý strany učebny, při vypínání zbylých počítačů. Ne že by ty písničky předtím nebyly dobrý, ale tahle byla jiná. Měla daleko […]
Do kruhu…
…nejen ty, Radko, běháš. Hlavně na blogu. Na blogu je to asi nejvíc vidět, když na něj uložené věci se vyloupnou odfiltrováním šumu… Kolikrát jsem už na blogu psala třeba o kocourech, o dotycích… Tak dneska to spojím. Měli jsme psa. Velkýho, krásnýho, báječnýho, úžasnýho, milovanýho, naše první dítě. Naučila jsem se s ním hodně […]
K nenapsání
Tak moc se mi nechce. Tak moc se mi chtělo, když mi přinesl jeden syn zkontrolovat a podepsat domácí úkol, za čtvrt hodiny druhej si přišel pro peníze na autobus, za další čtvrt hodiny mi oba ukazovali cosi, pak byla večeře, pak se pohádali… A pak jsem se komusi po mejlu podřekla, že už padám […]
Tak ten veselej
Pamatujete? – Kdyby byli kočároví, tak ten z dnešní noci, byť po jiným otci, by byl k tomu loňskýmu přesně do páru. A sudičky u kolíbky na závěr: A s malým zpožděním přec jen ještě jednu přidám. Jednu – 14 hodin poté. (Ono už to kdovíjak moc fotit nešlo, máma si ho v boxe pěkně […]