…se musí… Cesta domů vždycky trvá citelně kratší dobu než cesta tam. A čím víc mi srdce krvácelo, že se otáčím zády k tomu všemu a opouštím to do nenávratna, tím víc jsem šlapala na plyn. Jen na oblázkové pláži jsme zastavily. Na milníku cesty tam. Naposledy se vykoupat, protože na cestě tam jsem si […]
Jak si je budu pamatovat
Ano, správně, původní článek už tu není.
Všechny cesty vedou…
…do lesa. Hlavně ty od pobřeží Gargána a hlavně takhle navečer.
Civilizace
…bez identifikace Překlad: Vy, kdož čtete alternativní texty u obrázků, těm dnešním za mák nevěřte. Protože po několika opravách (názorů na vlastní fotky) a přeukládáváních (fotek pod jinými názvy) může být cosi mnou označené jako Vieste klidně Peschici a naopak, nebo něco úplně jinýho, třeba Rodi, Mattinata nebo jakákoli jiná italská Horní Dolní. Prostě jsem […]
Čím víc se s hovnem maže…
…a čím víc se řeší vztah, tím rychlejc se znechutí.
Kytky a zvížata a tak
Kytkama to posledně skončilo, dneska začne
Terazky ty terásky
Aneb Co maj svahy za vrásky.
Intermezzo téměř technické
…aneb Jak se fotí…
Země a moře
Před časem jsem volala, že na té dovolené chci moře a hory. Pak padlo rozhodnutí, že Itálie. Oželela jsem hory ve jménu moře. Smířená s trudovitou rovinou. Jak jsem se mýlila… Děkuju větru za ty fotky. Za ty vlny. I když jsem pak i děkovala za to, že jsem v těch vlnách v jednu chvíli […]
Podél pobřeží
Směr jih. Noc na vinici, my shledány nevinnými, vinař ráno láká nás na hrozny vinné, napřed jednu, pak druhou, ta třetí už se v stínu vinohradu ošahávat nenechá, díra od tesaře naštěstí dost veliká. Kontrolka od ruční brzdy včera poblikávala, dneska už svítí pořád. Stejný to mám na favoritovi, už víc než rok. Ať cpu […]