věda s genderovým nábojem. Odstřelí i barvoslepost.
Co je pro Radku fyzika nebo matematika, cosi jako kód principu světa, i to největší vepsané i v tom nejmenším prostoru, i to nejmenší v sobě nesoucí všechno velké, to je pro mě genetika.
Mikroskopizace onoho kódu. Princip zjevného a skrytého, jejich vazeb, kombinací, akcelerací a latencí, síť podmínek, startérů, inhibitorů a jejich hierarchií, síť prvků tak logicky do sebe do nejmenšího detailu zapadajích, v tolika vrstvách… A přitom síť naprosto logicky pracující i s tím nejdůležitějším – s nedílně zabudovanou funkcí náhody a chyb jako vývojového činitele a zdroje nekonečné variability…
Věda o tom, že nic není nemožné. Nic dáno absolutně.
Hmm, škoda, že se mi kdysi nechtělo chodit do školy o rok dýl…
Takhle mi z celýho okouzlení genetikou vyšel jediný můj osobní vyzkoumaný postulát – o nesmyslnosti hledání nějakého smyslu našeho bytí ve zdejším jsoucnu. Jsme jen výsledkem tvořivých her genetiky, jedna z variant, co se mezi těmi náhodami sevřenými logikou chytila a hraje si dál… Dokud jí to něco, nebo my sami nezkazíme…
Ale když se takhle na netu pustím do hledání něčeho, co s genetikou souvisí, třeba barvosleposti (abych se nesekla s nějakým rádoby vtipným výrokem na to téma, páč si už taky prd ze školy pamatuju), tak se najednou začnu smát, na co na všechno se lidem výsledky studia toho mikroskopickýho modelu hodí.
Ono jim nestačí zkonstatovat, oni si to ještě i ohodnotí…
No, koukejte:
Na začátku vývoje si všichni jedinci předávali stejné pohlavní chromozomy. Pro zjednodušení řekněme, že přímí předchůdci savců měli všichni XX. Pak se to ale nějak poměnilo (původně jsem měla napsáno "domrvilo", ale páč si z chlapů v tomhle článku výjimečně nechci dělat srandu, tak jsem to radši nahradila neutrálnějším výrazem) a některá X potratila část genetické informace, co na sobě nesla, a tudíž i část svého "těla". Z X vzniklo Y.
Krásné, že jo? Chlapi jsou vlastně výsledkem erroru v zápise genetického programu…
Jásají feministky…
Omyl, tvrdí opačná část vykladačů.
Chromozom Y jako jediný na sobě nese informaci pro tvorbu varlat. Takže je naopak vývojově pokročilejší. A nejen z toho důvodu. Taky proto, že to, čeho se zbavil, byly jen nefunkční části, daň tomu, že se na něm jakožto na unikátu, který se nikdy nesejde s druhým Y do dvojice, aby si navzájem opravili chyby, ty chyby nahromadily. Ale současně si tím svůj zápis informací zdokonalil, už toho druhého nepotřebuje, umí si opravit sám sebe…
Můžete si srovnat podání tohohle a tohohle článku. V čem se liší, ač se vlastně tak moc neliší. A nezapomeňte se podívat na jejich autory. :-)
Holt, kdo si potřebuje najít hůlčičku pro sebevědomí svého pohlaví, má v genetice skvělý možnosti. Na obě strany. A můžeme se do alelujá hádat, jestli je významnější X jako prazáklad, stabilizátor a nositel báze informací, nebo Y jako nositel těch unikátů…
Jako by nestačilo vědět, že je vždycky něco za něco, třeba zisk unikátní informace za ztrátu mnoha jiných a za větší pravděpodobnost projevu genetických vad, jako je například hemofilie nebo barvoslepost…
Jako by genderových podpor potřební vykladači zapomněli, že ty dva typy chromozomů jsou pořád jeden celek, i když se zrovna nesejdou do páru…
No, ale abych učinila zadost i tomu, kvůli čemu jsem vlastně původně začla hledat na tom netu: Kdo si chce zkusit, jestli není na nějaký způsob barvoslepý, geneticky i negeneticky, třeba po nějaké nemoci či úrazu, může tady.
A kdo chce vědět, proč jsou tříbarevný jen kočky, ale kocouři nikdy, nebo proč se v ženskejch nedá vyznat, i když jsou v podstatě všecky stejný, tak může třeba tady. :-)
Komentáře: