Bod obnovení

Byl podzim. Světla ubývalo a zimy přibývalo, a tak broučci, že už nikam nepoletí.

Byl podzim. Světla ubývalo a zimy přibývalo, a ani mně už se nechtělo nikam letět.
„Roztáhni ruce, odraž se… Roztáhni křídla a leť! Vždyť jsi orel!“
Roztahoval, stahoval, roztahoval, stahoval, roztahoval… stahoval…, až z toho Potemník usnul. „Tak já tedy nepoletím, když nechcete!“ řekl Chroust.

Asi mu taky bylo čerstvě přes padesát a měl čerstvě předěláno topení na plyn.
A u toho topení místo vzletů a pádů v bezpečí přízemí zpytoval duši po retuši.

(Mimochodem, věřili byste, jak diskutovaná věda je na netu roztahování uší?)

Díry v uších víry v duši.

Vír první
stahuje do zviditelňování se kritikou. Startuje na první našlápnutí něčí pitomostí. Neudrží se a upozorní. Ví to o sobě, cítí ten tah do víru vždycky, a stejně si řekne – no co, tak jen tak jemně, z nadhledu…
Houby z nadhledu, je to příjemný adrenalin chodit se dívat na odpovědi a v hlavě nechat jako tenisový zápas naskakovat možné odpaly odpovědí dalších, je to závislost, gambling, alkohol, po první skleničce už nejde nedat si ty další, a cvičení intelektu každou otočkou stahuje smyčku kolem hry, zužuje hrdlo víru…

Vír druhý
stahuje do stahování lidí. Bez vůle chtít či nechtít vést, i přes vůli Nechtít, když tu roli ostatní přenechají nebo dokonce vnutí, nejde ji odmítnout, i když hlava i srdce říkají Ne, je jak upír z Feratu, není žádné Jen trochu, Jen chvilku, je jen nasednout, ale jakmile se noha položí na pedál, přisaje ji a už nepustí, a pak jede, tak rychle, tak dlouho, jak dlouho krev vydrží…
Všechny dokáže strhnout s sebou, když chce. Nadchnout a stáhnout. Jejich sounáležitost zvyšuje tlak krve…
Ta dojde dojde naráz, naráz bezkrví utrhne nohu z plynu a všechny nechá tam, kam právě dojeli. A uteče. Před autem.
Před všemi.

Vír třetí
stahuje do snů. Fantazie s představivostí až technicky přesnou. Všechno jde dopředu promyslet. Naplánovat. Představit si a těšit se. Do detailu zpracovat, zorganizovat, zkompletovat, zajistit… Procítit… Endorfiny z akce. Z prací, věcí, vůní, barev, míst, vjemů… I když jen v duchu. Na papíře. Virtuálních.
Opadnou, jakmile je to na dosah. Už jen to zrealizovat.
Najednou není proč.
Už jsem tam byla. V duchu.
Už to nepotřebuju.
Už to nechci.

Ani věci, ani cesty, ani vztahy.

Ale…
Vzdám to – a chci to.

Touha vzrůstá se vzdáleností.
A naopak.

Roztahoval, stahoval, roztahoval, stahoval…

A byla zima.
Pekla jsem cukroví a vařila, vyndala jsem nejoblíbenější zapíkací mísu z kameniny, položila na zapnutý sporák, mísa udělala Puk… Podával mi synek nejhezčí skleněnou kořenku, jen víčko mu zůstalo v ruce, na dlažbě to udělalo Puk… Dala jsem si v nejstarším, z manželství sentimentálně doneseném kastrůlku ohřát zbytek čokolády s mlíkem, přímo na plotýnku, že jen tak na chvilku na napití, zapomněla a šla do sklepa dělat prádlo, za půl hodiny… neudělalo to puk. Udělalo to mrak. Po celém bytě, ve finále po celém domě, když jsem za sebou v tom šoku nezavřela dveře z chodby. I čokoláda hoří, kdybyste nevěděli.
Kastrůlek jsem dneska po několikadenním odkládání pokusu o záchranu odnesla na zahrádku, zasadím do něj na jaře nějaký kytky.

„To nejsou ztráty,“ řekli mi exmanžel se starším synem, když jsem jim to při společné poštědrovečerní večeři vykládala. „To je přirozená nutná obnova domácnosti.“

V předposlední adventní neděli jsem se ráno rozhodla, že přeci jenom vymaluju. Na čistě bílo. Aspoň svůj pokoj. Zamaluju tu vybledlou flekatou modrou a fleky po instalaci topení. Uklidím si před vánoci věci, podlahu i zdi.
V pondělí poneděli mě strašně bolely ruce. Od malování štětkou, protože válečkem mi to nešlo, nenašla jsem správnou sestavu držáku a válečku, aby to nepadalo, a vůbec žádnou teleskopickou násadu, i když jsem věděla, že ji někde ve sklepě na tuty mám. Následkem toho jsem zjistila, že strop se (štětkou obzvláště) musí malovat při přirozeném světle z okna, protože při umělém od lustru na stropě nic než jednolitá bílá není vidět, zato při denním pak jo, všichni kocouři a nedotřené fleky. A taky že disperzní barva HET je fajn, supr bílá a supr kryje, ale krom toho se i supr blbě umejvá odkudkoli, kde stihne zaschnout. Takže jsem malovala a znovu hned uklízela ještě další dvě odpoledne po práci, vždycky tu chvilku, než se setmělo.
(Poslední den malování jsen našla k sobě pasující váleček a držák a při posledním úklidu věcí do sklepa i ten teleskopický nástavec.)

Uklízela jsem věci, podlahu i zdi. I duši. V hlavě jako ranní světlo, jako nadechnutí se vzduchu, svoje víry. Není problém žít s nimi, je problém žít s nimi, když si je člověk nepřipouští. Tudíž s nimi ani nepočítá.

Zlikvidovala jsem vybledlou flekatou modrou, kterou mi tam vymaloval tatínek, když jsem se sem stěhovala, do nového bytu, nového života, a po nocích brečela. Zlikvidovala jsem fotogalerii svých fotek z krátce tomu předcházející a krátce poté následující doby, tištěných na domácí tiskárně, která už netiskne, a pověšených na provázcích natažených nad postelí. Zlikvidovala jsem i pečlivěji promyšleněji propletenou provázkovou galerii věcí připomínajících události více či méně minulé, většinou okamžiky z dětství mých dětí a doby prožité v Ch., přenesenou od tamtéž. A zahušťovanou pak tady relikviemi okamžiků z následujících vztahů i nevztahů, už taky definitivně minulých.
Všechny relikvie jsem sundala a naskládala do krabice.
Zlikvidovala jsem to, co bylo.

Přirozená nutná obnova.
Nastal čas.

Pár obrázkům v tenkých černých fotorámečcích to na bílé zdi nad černými skříňkami sluší.
Černá není smutná. Tak jako víry nejsou břemeno. Můžou být peřím na křídlech, s nimiž není potřeba letět, stačí jen zlehka jít.

Taková lehkost bytí, až mě napadlo, jestli se tím neudělalo místo pro někoho…

(Ano, tenhle týden jsem měla jedno seznamovací rande, přítel mojí výletové kamarádky mi dohodil svého kolegu z práce. Ale i když jsem to ještě úplně nezatípla, vím, že to zas nebude ono – chce se mi z toho prchnout úplně stejně jako z podobných pokusů před obnovou a v myšlenkách mě to pořád dokola vířivě táhne ke srovnávání onoho kolegy s oním přítelem kamarádky… Navíc mám pocit, že ten přítel má obdobný pocit…
Ale v klidu, jednak nejsem svině a druhak, znám svoje víry, hlavně ten třetí…)

Komentáře:

  • Liška

    Jo, tak to jsi hezky změnila – vymalování a pryč ty fotky a jejich uskupení! To je asi osvěžující, dát pryč to starý.
    Třetí vír aha, jo, no a jestli on se s věkem nezvětšuje…?

  • rulisa

    Čoveče, asi zvětšuje…

  • zuzi

    Ruliso, na takový osobní text se nesnadně reaguje, motala jsem se tu už včera a byla jsem ráda, že jsi se zase ozvala..1. vír …nelze si nevšimnout po časech internetových diskuzí tohoto tvého fenoménu. Kolikrát jsem si říkala jak každá další „obrana“ chudáka diskutéra jen stahuje do zúžujicího se a zrychlujícího se proudu tvé logické argumentace. Myslím, že jsi to popsala přesně. Je to cvičení intelektu, vášeň a v tomhle tu nemáš adekvátního „soupeře“. Snad jen prostořeký Saul by ti mohl zdárně sekundovat. Já se do takových konfrontací pouštím zde pouštím nerada, mám toho dost v reálu s dětma, vyšiluji každý den…
    Vír druhý… o tobě jsme to nevěděli, ale tenhle model fungování pozoruji už léta na Danielu Landovi. Nemám ho v podstatě ráda, ale obdivuji jeho vnitřní sílu; schopnost tvrdě jít za svým a způsobilost ustát všechny svoje průsery. Nehledět na lidi, co mu věřili. Je to šikovný manipulant. Dodnes mám v sobě divnou pachuť z toho jeho „Řádu“, kam se v dobré víře shromáždilo povíce jeho obdivovatelů nebo nohsledů… Vetchý, Komorous, tehdejší poslanec Vidím, exministr Herman, možná i katolík Malý? teď nevím… celé to stálo na jeho nadšení a pak z toho utekl a systém se zhroutil… Herman ho ale obdivuje konstantně…
    Vír třetí: Já už léta vůbec nesním a nepředstavuji si vůbec nic. Pro svůj klid a v obavě z návratu z krásného snu do tvrdé reality. Ani se mi nezdají krásné sny. Snad to je taková samovolná obrana organismu proti mému sklonu k sentimentalitě a jisté představivosti, předvídavosti. To všechno jsem si zvykla potlačovat. Řekla bych že žiju tím co se právě děje a to mi vyhovuje. Moc se v ničem nerýpám. Bolí to.
    Rande je milá věc, člověk je rozechvělý, plný nadějí, ale já jsem ráda, že už na žádné chodit nemusím. Nikdy z toho nic nebylo. Na seznamkách jsou magoři. Myslím, že tenhle styl – dohozená známost je lepší než tápat na seznamce. Ve svém okolí znám několik takových úspěšných případů. Ono se zdá, že je to takové… my jsme si na sebe zbyli, ale tímhle by se člověk zatěžovat neměl a měl by nastoupit do toho pokusu s otevřeným srdcem. I s vědomím rizika nezdaru. Ale na to zapomenout a být takový srdcem nezištný. Vždyť o nic nejde. Ale to ty přece sama víš… no ni…

  • ratka

    3. tak jsem taky obšlapovala… do víru 1. jsem se dostala víckrát a odtáhla jak spráskaný pes s tím, že se již nikdy nevrátím. ale vrátila jsem se. opatrná a opelichaná :-) Vír 2, asi jako Zuzi. Vír 3. sny se naplnění ztratí, přestane se snít. tedy myslím že v určitý moment se přestane snít a bere se to co je. s otevřeným srdcem a vědomím rizika. Tedy to v závorce… ano. jít do toho a nic si nepředstavovat.

  • rulisa

    3
    Děkuju za super odezvu.

    Jen bych upřesnila – sněním nemyslím to noční, sny se mi z naprosté většiny nezdají krásné, ale dost často naopak spíš hororové. Naštěstí už pominulo období nejhorších nočních můr.
    A ani to denní snění není krásné, růžové. Prostě je to spíš ta představivost, toho, co bude, nejsou to vzdušné zámky, je to vžívání se do představy reality, jaká by asi mohla být, třeba včetně možných konfliktů, špatného počasí, nefungujících věcí…

    Nesním, abych utekla do růžova, představuju si – při plánování a organizaci, abych byla připravená na realitu. Třeba i několika variant možného průběhu.

  • rulisa

    3
    Jo a rande není milá věc. Pro mě je to utrpení. Nejsem rozechvělá očekáváním něčeho vzrušujícího či přínosného, jsem spíš dopředu odpruzená z předpokladu, že to bude zas bída a absolutní mimóza.

    Ale naznala jsem, že když budu sedět doma a skučet, jak mě to neba a jak je to k ničemu, nevyřeším nic, je potřeba aspoň tu a tam něco zkusit. Přemoct se a zkusit. :-)

  • rulisa

    4
    Jít do něčeho a nepředstavovat si – nedokážu.
    To je jak kdybys napsala „mluvit a vůbec na nic nemyslet“. :-)

    Teda, jo, dokážu, ale jedině v případě, že organizace a chystání a zodpovědnost za to není na mně.
    Takže holt když jsem sama a nikdo jinej mi nic nezorganizuje a nebo když mě seznamujou s chlapama, co umějí akorát alibisticky „nechám to na tobě, vyber si ty sama, přizpůsobím se tobě“ – tak je to dost naprd. Tam jaksi v případě jakékoli činnosti nepředstavovat si nejde.

  • rulisa

    To je právě to, já bych tak strašně ráda chlapa, co by mě někam vzal a já nemusela nic řešit předem… úplně se tomu jen poddat… to by mi problém nedělalo, naopak, to si fakt užívám, když se mi to stane jednou za dvacet let, páč si zas věřím natolik, že si myslím, že když přijde cokoli na cestě, tak si poradím.
    (Akorát pak do toho už tomu chlapovi /či třeba té výletové kaamrádce/ samozřejmě trochu kecám, navrhuju nějaká řešení nebo možnosti, upozorňuju na zrady, ale nemám potřebu prosadit si svou, jen si – můj alibismus – chci pojistit, že jsem pro zdárný výsledek udělala, co jsem mohla a měla.:-)

    Aneb – při plánování promyslím všechno (zdánlivě) do puntíku, ale pak při odchodu mezi dveřma říkávám: „Co jsem zapomněla, bez toho se obejdu.“ :-)

  • barča

    Vír1. mě míjí hodně. Stačí reál v práci. vyštavující, ubíjející. když argumenty tak věcné a jen k práci, a to podstatné, ostatní vypouštím, neučastním se toho, nebo na netu málo.
    Vír 2. tady tomu tvému pojetí nebo přirovnání nerozumím. Vír 3. jsem čím dál víc unavenější z práce, psychicky fyzicky. V podstatě žiju od volna do volna, nic velkého neplánuji, nemám na to sílu. Obyčejné věci. Plánuju si obyčejné věci, abych to nějak zvládla – uklid, jít do města, uřady apd. A pak je tu Saul :-) ten umí naplánovat nějaké naše společné volno (to už nezvládám) a program a společně to realizujeme, po dohodě a umíme si to i společně užít. Takové naše Malé Velké dny :-) a malé velké štěstí :-)Ano a umíme snít i plánovat společně do budoucna – je to taková hra trošku při té uzemnující realitě.
    Vymalování závidím :-) a blahopřeju. jo, čerstvý vítr a trošku změna.

  • rulisa

    9
    Myslím, Barčo, že vír 1 tě míjí i proto, že ti to není vlastní. Ty spíš na to našlápnutí rozjedeš svoje vlastní stroje a jak rotačka chrlíš vlastní tisk. :-)
    (To chrlení ber trochu s nadsázkou, jsem tam původně měla „jedeš“, ale nelíbilo se mi opakování slova se stejným základem a jiné už mě nenapadlo. :-))

    Ad Saul – a to víš, že ti závidím. ;-)

  • barča

    Se Saulem to mělo taký vývoj a nějaké fáze, než si to sedlo. :-) oba jsme na tom museli dělat, oba trochu slevit, přizpůsobit se jeden druhému. Jo, je to fajn, neměnila bych :-)

  • rulisa

    ad 10
    taky nevím, jestli sis všimla, ale tebe jsem se snažila ze svých diskuzních her pokud možno vynechávat. :-)

  • rulisa

    11
    Však díky bohu, místy to s/mezi váma bylo jak na pramici v mořské bouři. :-)

  • barča

    Ru, ten tvůj nový pokoj jsem si představila….určitě to máš moc pěkné….lehkosti a vzdušnosti rozumím. a vlastně ted si říkám, že je fajn, že ses „relikvií“ z minulosti zbavila….k tomu musí člověk dozrát, sundat a uložit do krabice….odžito. čerstvý vítr a čas přinese věci nové.

  • rulisa

    Jo, taky jsme vyhodili ten starej zděděnej koberec, i já i synek. :-)

  • barča

    15. ted si nevybavím Ru – koberec byl myslím modrej, vid :-) a ted nevím máš novou podlahu už i v pokoji, nebo tam byly a jsou parkety? a když parkety tak pěkný, opravený nebo raději plovoučku a nějaký koberec ne po celým, ale dekorační v režný, přírodní barvě. prostě si to lehce představuju. :-)

    jinak co se týče barev bílá a černá – mám je ráda, není to pro mě nuda, (jsou nadčasové a neutrální) dají se kombinovat nebo oživit tu a tam něčím lehce barevným, nebo měkčím – šedivá apd. a na zdi ta bílá je fajn, vše co je na zdi vynikne. a klidně i různé styly obrázků, pokud mají podobný rámeček – třeba tenký černý.

  • rulisa

    Koberec byl šedý. K nábytku seděl barevně asi líp než ta podlaha teď, ale už měl fakt životnost za sebou. Na podlahách je plovoučka, po bývalé majitelce, ale moc mi ta barva nesedí, radši bych nějakou míň výraznou, míň sytou, studenější. Ale třeba jí pomůže, když ji aspoň kolem zdí zalištuju, taky se k tomu chystám.

  • barča

    hmm, tak tu podlahu si nevybavím. takže je tam jiná plovoučka než máš v předsíni.

  • rulisa

    Trochu jiná. Tak jak byla jiná původně i v kuchyni. Všude byla podobně tenká laciná plovoučka, ale v každé místnosit mírně jiná barvou a vzorkem napodobeniny dřeva a všechna položená na starých krytinách – tj. v pokojích je pod ní prastaré lino a pod ním rozeschlé parkety v asfaltu. V kuchyni bylo pod plovoučkou lino, zespod mokré a plesnivé, a pod ním polorozpadlý xylolit. Teď už je xylolit zamázlý vrstvou lepidla (stavebního) a na něm dlažba. Zdi už teď nikde v kuchyni neplesniví.

  • barča

    aha. až takhle dokonce.

  • barča

    8. tohle je příjemný.

    a proto já třeba jezdím na dovolené. jediný co musím – vybrat zájezd a zaplatit.
    sama vím, že bych něco sama takhle nenaplánovala, a nikam se nepodívala.
    a podobně jako ty – jsem ráda, že sbalím a sedím v autobuse a v ten moment mi dojde, že co mám to mám a začíná mi dovolená.

  • barča

    21. mě ty dovolené přijdou výhodně, mám od špitálu příspěvek z FKSP. – je to 9 tis. z toho jeden tisíc si nechávám na příspěvek na obědy na celý rok v práci. Kdybych si ty peníze z FKSP nevybrala, propadnou a je to škoda je nevyužít. To čerpání z FKSP je limitované, nejde to čerpat na všechno, má to svá pravidla. a zrovna tak nejde si celou částku převádět a šetřit si na další rok. Takže 8. tis. na dovolenou příspěvek mi přijde fajn.

  • rulisa

    21
    Já se chci poddat chlapovi, ne rozpisu zájezdu…

    Tomu chlapovi i přes nechání organizace na něm můžu říct, že bych někde chtěla zůstat dýl, on může změnit původní plán podle toho, jak se nám kde líbí nebo nelíbí. Pořád s ním komunikuju, ne slovy, uvnitř, mám to jak propojení skrze ty vlasy v avatarovi, můžu ho případně i trochu zlobit a popichovat vymejšlením si změn, zkoušením jakoby naschválů, je to taky hra… (Teda když to není takový to strašně hodný chlapský dítě, pro který by tohle bylo zničující. Ale s tím si zas nejsem jistá, že bych někam jela na víc než jeden den. Spíš nejela.)

    Na zájezdu nic změnit nejde, natož hrát si, žádnej avatar, jen chaos vjemů cizích lidí na hranici interní zóny kolem sebe, a furt jsem tam sama za sebe, furt je tam ten pocit vnitřní pohotovosti, že se musím starat sama. Musím se sama chránit, třeba před cizími lidmi, před nějakou nespravedlností.

    22
    Jo, to je fajn, to kdybych měla, tak bych udělala tu Provence. Ale já bohužel v soukromé firmě FKSP nemám a dát za zájezd s těmi věcmi okolo, co jsem popsala, že mi nejsou příjemné, patnáct tisíc (cca polovina mých nynějších úspor), se mi nechce.

  • barča

    nojo, tak už jen toho kompatibilního chlapa někde potkat.

  • fousek

    Spodní výr. Takže vlastně pohodička. Si tak trochu roztahováním, stahováním větráš křídla. Přemýšlíš o hmotě a v klidu se chystáš na jaro.

  • rulisa

    25
    To zní dobře. :-)

  • Saul

    Jo,spodní výři.
    Noční sovy.
    Splynutím do trojjedinosti se z nich muze stát vsemi obdivovany orel.
    Ale ten potřebuje pravidelný přísun potravy.

  • Ssul

    Ještě ze by mu ta moje játra nechutnala a vylamal by si na nich zobák.

  • fousek

    27: jak který. Třeba orel Eddie si vystačí s málem :-)

  • ratka

    29. ten tam ale nemá toho výra, nebo jo? anebo nic nechápu :-)

  • barča

    29. :-)))))

  • barča

    25. Fousku, mě si tímhle připomněl jeden vtip o zajícovi a medvědovi :-))

  • rulisa

    29
    Z toho nebuď smutná, furt chápeš víc než já, já jdu zrovnat googlit, co je orel Eddie.

  • rulisa

    Jste hodní a odkazy se sem samozřejmě psát dají, jen jich nesmí být moc najednou. Orla jsem si samo už našla, už včera, je to hned, jak psala tudlevá Ratka, jsem přebornice na gůglování. ;-)
    Akorát už jsem to nenapsala sem, ale herdek, Fousku, ty nejlíp víš, že jsem zrovna byla plně zaujata něčím jiným. :-))

  • fousek

    36: No jo, a už máš vybráno?

  • rulisa

    Nee. :-(
    Dycky si říkám, že když přihodím jen pár set, budu mít na lepší… jenže tímhle způsobem jsem za chvilku na ceně dvojnásobné oproti záměru. Ehm.
    Eště si to dneska nechám projít hlavou.

  • ratka

    38. co kupuješ?

  • Saul

    novej kotel?:-0)

  • fousek

    32: který vtip?

  • barča

    Sedí zajíc na pařezu a brousí si drápy. Jde kolem liška a ptá se:
    „Co to děláš zajíci?“
    „Brousím si drápy na medvěda.“
    Za chvíli jde kolem jezevec a ptá se:
    „Co to děláš zajíci?“,
    „Brousím si drápy na medvěda.“
    Po chvilce přijde medvěd a říká:
    „Co to děláš zajíci?“,
    „Ale, brousím si drápy a kecám a kecám…“

  • barča

    42 prostě jak si tam napsal ve svým komentu: pohodička…roztahovat, stahovat…..klídek, připrava na jaro, naskočil mi tenhle vtip.

  • fousek

    42: aha, tak to jo. Já myslel, že zajíc/medvěd vtipy jsou vždycky sprosté.

  • barča

    44. já a sprosté vtipy? vyloučeno.
    Zajíc/ medvěd je možná spousta vtipů jistě sprostých, ale mě neznámých.
    znám ty ostatní nesprosté.

  • rulisa

    46
    Fousek zná tu doplňkovou množinu. :-))

    39
    Nový mobil.

  • rulisa

    Teda původně jsem chtěla jen džípíes navigaci, ale když jsem zjistila, že ta by byla za ty samý peníze, ne-li za větší (kdyby to neměl být úplně šunt), tak jsem se přiklonila k tomu mobilu.

  • ratka

    47. tak dej pak vědět co jsi koupila :-)

  • Saul

    48
    Myslíš značku doufám:-)
    A mi se blíží nutnost koupe nového vozu
    Napadlo mne otevřít si starší Ru články k tématu,ale radši asi ne…:)
    Ja ho fakt musím,40km do práce každej den na kole nedám.
    Tak snad budu mít štěstí jak minule.

  • Saul

    Moje babička Felda jako by tušila,ze ji zvoní hrana a začala topit,takže uz nepotrebuji na cestu s ni rukavice a sálu.
    To bude náhoda říkal jsem si,ale dnes zazracne začal fungovat i ukazatel stavu benzinu v nádrži.
    Jestli ještě začne fungovat tachometr najetých km.,tak ji snad nakonec ještě i vemu na technickou.
    Jenže co já vím,jestli tam bude takový lidumil jako já:-)

  • ratka

    50. kup si oktávku :-)

  • Saul

    No to víš,ze jo….
    Svoji zizen ještě nějak uzivim,ale na tuhle benzinovou nebo dieslovou ochmelku fakt nemam.

  • ratka

    52. jakou ochmelku? žere kolem 5 l, dostane se i pod 5 a pokud rychle na dálnici max. do 6 litrů. to ti jiné auto nedá

  • Saul

    Ale skodovku chci.

  • rulisa

    50
    Esli to není podobnej stav, jako prý mívají umírající těsně před skonem, že se na chvilku jakoby zázrakem uzdraví.

  • rulisa

    48
    Značka už je, prodejce už je, eště řeším barvu.

  • Saul

    Ale to tak vy.jihomoravští zbohatlici,si můžete dovolit poslední vychytané modely.
    Ja jsem z chudého kraje a kdyz mi tu krávu kdosi kdysi nabídl,tak se mi při spotřebě protočily panenky.
    Navíc co já s tím prostorem tam?
    Ve svým věku!:-))

  • rulisa

    53
    Ale v naftě. Ne v benzínu.
    Starší synek s tatíčkem si Oktávku v benzínu koupili, 1,6 obsah, a jezdí za 7,5.

  • rulisa

    54
    Jinou starou škodovku než Feldu s tak rozumnou spotřebou už nepořídíš.

  • ratka

    58. tak tam mají nějakou chybu v motoru. Teď jsou oktávky úsporné. Nafťáky nemají buducnost, je to otázka času než je ekoteroristé zakážou :-) a nestartují v zimě a celkově jsou potížisti.

  • rulisa

    Fous se mi ke konzultaci neozývá, tak pište vy, co myslíte:

    http://www.imobily.eu/xiaomi-redmi-4x-3gb-32gb-global-black.html
    http://www.imobily.eu/mobilni-telefony/xiaomi/xiaomi-redmi-4x-3gb-32gb-global-gold.html

    V recenzích píšou, že ta spodní tři tlačítka nejsou podsvícená, proto je lepší ta světlá verze, páč na černé nejsou potmě a v šeru vidět.
    Synek tvrdí, že na ně vidět nepotřebuju.
    A mně se mezitím začala docela líbit i ta zlatá holčičí verze a teď nevím, kterou radši. Jestli se mi ta zlatá neokouká a nebo nebude zdát pak v reále laciná…

  • rulisa

    60
    Nemají chybu v motoru, mají chybu v příjmech, koupili si samozřejmě starou, na jakou mají normální český lidi.

  • ratka

    61. hmm, i staré byly úsporné. tedy před 15 lety určitě.

  • ratka

    61. hmmm, tady jsem v koncích. neznám tu značku.

  • rulisa

    64
    Mně nejde o značku, ale o barvu.
    Značku a typ jsem si vybrala podle technických specifikací.

  • rulisa

    63
    Nebyly.

  • Saul

    61:
    Ten zlatej mobil ted dostal v práci kolega.
    Ja uz delší dobu zvazuji vydiraci výpověď a taky strategicky její případné ztazeni.(protože jinde bych nemohl každou hodinu min. chodit na cigáro)
    Takže:
    O deset tis. větší plat(stačí v Kč)
    Pracovní smlouvu až do smrti.
    A…zlatý mobil!:-)

  • rulisa

    67
    Tvl, čteš česky? :o) Ptám se na barvu, ne na typ mobilu. Jaká barva se ti líbí.
    Ta navigace, co linkuješ, je do auta, já potřebuju nesilniční.

  • ratka

    68. jj. dobré spotřeby

  • ratka

    70. asi černá… jo ták, nesilniční. už jsem doma :-)

  • rulisa

    69
    Takže já musím černej, protože když si koupím zlatej, šéf mi už plat nezvedne. :-))

  • Saul

    73:je fakt hezkej.
    Slušel by mi k pleti.
    Tu výpověď zitra dam.
    Teda pokud mne nepředběhnou:-)

  • ratka

    kolik platíte za mobil měsíčně? tedy za telefon a internet.

  • rulisa

    Zatím 300 na dva měsíce mobil a 250 internet. Občas něco klukovi na mobil.

  • rulisa

    74
    Je hezkej kterej?

  • ratka

    těch 250 internet je taky na dva měsíce nebo každý měsíc? Máš paušál? Ptám se protože hledám něco rozumného pro kluka.

  • rulisa

    Mně by se líbil šedej nebo světle hnědej, ale takovej šaomi nedělá.

  • Saul

    77:
    No ten zlatej,ale já si nejsem jisty co je zlatej.Ani na tom odkaze
    Ten kolega dostal takovej spis bronzovej
    Nebo …merunkovej.
    Do lososova:-)

  • rulisa

    Jo, to jsem taky viděla, taková růžovozlatá… Ajfouní nebo samsungová, myslím.
    Vzala jsem ten černej.

  • ratka

    81. saamsungová je bílá. mám bílou a muž černou. Bílá je zcela bílá a bez zlata. mám na ní taky bílý obal a manžel černý. takže si poznáme koho je která. Obal je taky dobrý.

  • rulisa

    83
    Ratko, probůh, už se smiř s tím, že co máš ty a manžel, není to jediné na světě. :-))
    Samsung dělá i zlatou. Ověř si to na netu.

  • ratka

    84. tak jo, tak ti věřím :-) už jsem si málem myslela, že jsme jediní na světě.

  • rulisa

    85
    To sis myslela? A proč?

  • ratka

    86. to je reakce na tebe, že se mám smířit s tím že nejsme :-) takže jsem si to málem myslela a už si nemyslím. TAk dobrou.

  • rulisa

    Ale já nepsala, že vy nejste. Já psala, že vaše věci nejsou. :-))
    Dobrou.
    Snad Saul v práci vypátrá, jakýže zlatý mobil to má dostat místo zlatého padáku. :-)

  • ratka

    89. už rozumím :-) a koukla jsem, že teď růžovězlaté mobily jsou všude. MOc se mi nelíbí

  • Saul

    Jo,je to ruzovozlaty,jako ten v levém horním rohu v odkazech,co dávali v diskusi (87).
    Jinak,ta barva vypadá z každého úhlu pohledu jinak.
    Jsem dnes kroužil kolem nového kolegy,mobil mel na stole.
    Uz mu to bylo asi podezřelé a svěřil se mi se svým zoufalstvím nad poverenymi úkoly.
    Poplácal jsem ho přátelsky a kolegiálně po rameni a sdělil mu,ze jsou i horší věci.
    Třeba zvolit vhodnou barvu nového mobilu:-)

  • rulisa

    Tak to je supr, že jsme to rozuzlovali po všech stránkách, a já si nechám ten černej. :-)

  • rulisa

    78
    Až teď jsem našla dotaz – asi jsme si nerozuměly.
    Internetem myslím internet doma, wifi.
    Mobilem myslím mobil přenosný, nemám tarif, je to dobíjecí, za co pak to dobití vypleskám, je moje věc, můžu za volání nebo za internet v mobilu. Proto jsem psala „zatím“, protože zatím jsem jen psala a volala. Máme se synkem tescomobile, ještě ten starý (dnes už nedosažitelný) tarif s dvojnásobkem za dobití, takže nabiju 300 a naskočí mi 600, mezi sebou voláme zadara.

    Co jsem četla diskuze na mobilmanii, tak osamělému jedinci s voláním i dazy v telefonu asi nejlíp vychází (tuším) emtéčko.
    Zajdi na http://forum.mobilmania.cz/ a pročti to tam, případně tam vznes dotaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.