Ještě k té henně

Doupravovala jsem sérii fotek z minulého víkendu a měla bych napsat článek.

Jenže už druhý den tu byl starší syn a pleskali jsme se s další předělávkou sklepní drenáže na prostou odvodňovací jímku (rozuměj dobourat z firemního cementu čtyřistadvacítky poctivěcementový krásný, ale z okolí pro vodu téměř nepropustný betonový novojárek a vytvořit jiný, propustný a zpevněný jen ze stran na nosnost budoucího roštu, natřeníschopný tekutým gumoasfaltem…) plus já s vařením pro onoho pro mé blaho pracujícího staršího syna (původně pro syny, ale mladší nejí ani mozeček na mozeček, ani vařený jazyk a srdíčko jako my dva zbylí, takže si dal toust, jako skoro každý den). A v práci děláme tempem „stihnout za čtyři dny totéž co jindy za pět“, což je v případě už druhého týdne po sobě trošku záběr. A navíc jsem si v podvečer nalila ten nově z Brna dovezený Dornfelder a zkonstatovala, že na chuť byl ten loňský sice plnější, ale do hlavy lezou oba stejně, takže o něco málo později v podvečer jsem si z mladšího syna částečně vyrobila skinheada, když jsem mu splnila několikadenní žádost o jarní zástřih a na stříhací strojek zapomněla nasadit jakýkoli, natož patřičný nástavec.

Prostě dneska už nejsem schopná produkovat jakoukoli intelektuální činnost, natož článek.

Ale při rovnání fotek na disku jsem našla jednu, kterou jsem komusi kdysi mimo blogy slibovala nahrát, aby viděl, že už před dvaceti lety se u nás dala koupit henna. A že už tehdy jsme s ní zaháněli první šediny.

Před dvaceti a půl. Skoro už před jednadvaceti.

 

 

img646rmor2

 

Ale mně tehdy nebylo jednadvacet.
Bez roku třicet.

Je to jak sen. Jak jiného filmu.

Komentáře:

  • fousek

    No jo, ale kde je na obrázku hen ta henna?

  • rulisa

    Na vlasech. :-)
    Kliknutím na fotku se zvětší, a když ne chlapi, co na to nejsou zaměřený, tak ženský určitě poznají, že v odrostech u cestičky jsou vlasy tmavý, jinde nabarvený s leskem do červena.
    Jojo, tehdy jsem ještě měla svoje vlasy skoro všechny tmavý. :-)

  • rulisa

    Vlastně jdu i s vlasama po křivce zpátky. Narodila jsem se úplně plešatá, první vlasy jsem měla až skoro v roce věku a úplně blond, ještě kdy jsem šla do školy, jsem byla skoro blond, a pak začly hrozně rychle tmavnout.
    A pak zas světlat. Jen do bíla místo do blond.
    Umřu zřejmě zas plešatá.
    Zvlášť jestli se budu snažit je moc často přebarvovat. :-)

  • fousek

    O mě taky tvrdí, že jsem byl blonďaté dítě. Nevěřím tomu.

  • SV

    na tej fotografii vyzeráš tak na 14! ;-)

    hentu hennu taky nevidím, a to ani po zväčšení. asi som chlap ;-)

  • rulisa

    5.
    Na tmavě hnědých vlasech to holt víc než ten červenej lesk neudělá. :-)
    A pak taky záleží na kalibraci monitoru, co jak je vidět.
    Čímž netvrdím, že ten můj doma je nakalibrovanej správně. Ehm.

    6.
    Mám!
    Taky najdu, někde v krabicích.

  • rulisa

    5
    A jinak SV, nelichoť mi, jo! Já si tipla 17. :-))
    Ale mám i fotky z období krátce potom, když mladší už jen marodil a kde je vidět, jak jsem unavená a strhaná, a tam na -náct nevypadám ani náhodou.

  • rulisa

    Tak tu fotku s beránkem nad čelem jsem včera ani po hodině přebírání starých fotek nenašla. Nevylučuju, že jsem ji v návalu sentimentálních emocí skartovala, neb jsem na ní byla s jedním, co mi ten večer tvrdil, že mě miluje a že spolu budem chodit, a pak mně celé natěšené a poblouzněné akorát napsal jeden nicneříkající dopis jak do hodiny slohu a už nikdy nepřijel. :-)

  • SV

    Ru 7: FeroMonitor (monitor pracovného PC) je upravený špeciálne na moje oká, a na čítanie a písanie textu, a farby sú na ňom veľmi tmavé, tak to môže byť tým ;-)

    Ru 9: hodíme po ňom vidle? ;-)

  • Anonym

    Ruliso, to je krásná fotka, dojemná. Tak se vším všudy. A ty vypadáš jako rozzářená holčička, co jí půjčili mimino :).

  • rulisa

    Já tehdy v té éře rozzářená byla…
    Proč asi ztrátu té doby a naděje ještě někdy něco podobného zažít tak bolavě cítím…

  • rulisa

    Ale – děkuju.

  • rulisa

    10
    Dávno jsem mu odpustila. Zkušenosti bylo potřeba posbírat, pomohl. :-)

  • zuzi

    Ruliso, zapomněla jsem se podepsat.. Určitě mnohé jsme si prošly nějakým bolavým údolím… u mne se stalo to, že mi minulost zlhostejněla, tedy spíš zhořkla a zlhostejněla. Vůbec se k tomu nevracím a jsem ráda, že jsem to přestála ve zdraví. i s těmi svými kotrmelci…

  • rulisa

    15
    Myslím, že se k tomu tehdy bolavému taky nevracím. Ale na to hezké člověk naráží pořád, ve vzpomínkách, fotkách, citátech potomků, v oblečkách dětiček cizích, připomínajících ty tehdejší vlastní, připomínají mi je třeba i jen pampelišky v zelené louce, vždycky si vzpomenu, jak jsme v nich fotili staršího syna coby batole s naším psem, jak jim to slušelo a jak krásnej den to byl…
    Ve dvou by se na to vzpomínalo asi míň smutně.

  • Liška

    červenej henoštych vidím. Sluší vám to tam všem.

  • Jirka

    Taky jsem tipoval sedmnáct a taky jsem si říkal, že ho máš vypůjčené :-) Vypadáš tam jak starší sestra…
    V každém případě tahle fotografie by měla být archivní, taková atmosféra se nedá zachytit moc často.

  • Jirka*

    Tak komentář mi konečně funguje :-) Zkusím ještě tenhle s hvězdičkou, jestli v ní byl ten problém :)

  • rulisa

    Dala jsem tě na whitelist pod tvým e-mailem, takže pokud budeš psát takhle „přihlášený“, mělo by to fungovat. Jirku s hvězdičkou jako nick bohužel na whitelist dát nejde. Jen IP a mejl.
    Ale i tak – hurá, jsem ráda, že už funguje. :-)
    A omlouvám se za pozdní řešení, byla jsem o víkendu pryč.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.